Obloukové svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu je tavná metoda svařování elektrickým obloukem, která se používá především pro svařování hliníku a hořčíku a jejich slitin, korozivzdorných ocelí, niklu, mědi, bronzů, titanu, zirkonu a dalších neferitických kovů. Technika svařování je podobná svařování plamenem, proto vyžaduje velmi zručné svářeče. Za předpokladu dodrženého technologického postupu lze získat vysokou kvalitu svarů. Její výkonnostní parametry – při ručním svařování – jsou v porovnání např. s metodami svařování MIG/MAG velmi nízké. Pro svařování touto metodou se používá hořák TIG.

Víte, jak je to dlouho, co jste skládali zkoušky na řidiče? U některých z Vás už to bude nějaká ta chvíle, co? A jak to tak s mozkem bývá, staré informace si těžko osvojujeme. Ale nezoufejte. Dnes si zopakujeme některé dopravní značení, na které jste už mohli vlivem času a stresu zapomenout. Červená barva a zejména trojúhelníky značí výstrahu, většinou související s vozovkou. Pokud spatříme kosočtverec s žlutou barvou, jedná se o hlavní PK. Opět červená, ale tentokrát v kruhu či kolečku již značí zákaz, jako například zákaz vjezdu. Naopak modrá barva značí "pouze" příkaz. Příkazová modrá je pouze v kruhu, kdežto ostatní tvary mají informativní charakter, například směrovací značky. Ještě nesmíme zapomenout na bílou barvu, kterou se značí dodatkové informace, například jak moc těžké auto může projet mostem atd. Stejné značení pak patří i do průmyslových hal na průmyslové podlahy.

Spousty začínajících podnikatelů v oboru mezinárodní kamionová přeprava se do ježdění pouští bezhlavě a vidí snadný zisk i v případě, že jim spedice platí řekněme 70 centů na 1 km. Spočítají si v hlavě, že jeden km je bude stát za naftu 9 Kč a dostane 17 Kč ( 0.70 Euro ), to je 8 korun zisk na kilometr. Při 10 tisících km měsíčně je to 80.000 Kč... ještě si myslí, že vše podhodnotili, že spotřeba bude menší, nafta zlevní a najede víc km.

Obloukové svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu je tavná metoda svařování elektrickým obloukem, která se používá především pro svařování hliníku a hořčíku a jejich slitin, korozivzdorných ocelí, niklu, mědi, bronzů, titanu, zirkonu a dalších neferitických kovů. Technika svařování je podobná svařování plamenem, proto vyžaduje velmi zručné svářeče. Za předpokladu dodrženého technologického postupu lze získat vysokou kvalitu svarů. Její výkonnostní parametry – při ručním svařování – jsou v porovnání např. s metodami svařování MIG/MAG velmi nízké. Pro svařování touto metodou se používá hořák TIG.